# Kapitola 3 - Sametové rukavice, železná pěst
# Úvod
Někteří mohou vypadat jako my, jiní se mohou chovat stejně jako my, ale nadpřirozené bytosti nejsou jako my. Dlouhá délka života nesmrtelných - nebo skutečně nesmrtelných bytostí - mění jejich vnímání a umisťuje je do mentálního prostoru, který se může ve srovnání s naším vlastním zdát archaický. Dokonce i Bílá Rada kouzelníků, muži a ženy, kteří mohou žít i o několik století déle než průměrný smrtelník, přijímají změny pomalu ve srovnání se zbytkem lidstva. Představte si tedy, jak moc odmítají změny ti, kteří viděli minout tisíciletí?
Jedním z důsledků takové neústupnosti je dodržování zvyků a etikety, které smrtelníci již dávno opustili: představa, jak se zachází s hostem, způsob, jakým se urovnávají neshody, metody, které se používají k odškodnění, způsobily bolestivou křivdu. Takové zdvořilosti jsou zakořeněny v nadpřirozeném a podrobně v podstatě v Zlovolných Úmluvách, které navrhla a schválila sama Zimní Královna.
Jak jste byli sami svědky, Královna Vzduchu a Temnoty bere nevyřešené porušování svých Úmluv jako osobní urážku. Tato skutečnost je nejlepším možným odstrašujícím prostředkem proti jejím porušování, spolu s tím mějte stále na paměti, že nadpřirozené entity ve válce jsou katastrofou nejen pro národy zapojené do konfliktu. (Například válka Červeného Dvora s Bílou Radou měla dalekosáhlé účinky na lidstvo, Zímní i Letní.)
# Zlovolné Úmluvy
V Milwaukee ve Wisconsinu, v roce 1994 šly mezi sebou do bitvy frakce z Nikdynikdy. Takové věci se samozřejmě stávaly i dříve, ale lidstvo mělo nový nástroj pro rychlé a globální sdílení informací: internet. S příchodem Digitálního Věku si Královna Mab uvědomila potřebu zvýšit bezpečnost a diskrétnost, a v souladu s tím - a rychle - jednala o ukončení konfliktu v Milwaukee a omezení potenciálních budoucích ohnisek násilí.
Výsledkem této akce Královny Vzduchu a Temnoty byly Zlovolné Úmluvy podepsané těmi stejnými válčícími frakcemi. Vliv a vůli Mab nelze podceňovat.
# Vynucování
Četla jsem srovnání Úmluv s historickými dokumenty soudnictví, jako je Chammurapiho zákoník, Justiniánův kodex a dokonce i Ženevské konvence. Ačkoli jsou na pohled výstižná, při hlubší analýze tato srovnání selhávají. Kromě despotismu (světského i náboženského) nejsou žádné právní systémy smrtelníků vymáhány tak tvrdě jako Úmluvy. V nadpřirozených kruzích - jako tomu bylo kdysi ve feudálních dobách - jsou vůdci signatářských národů zodpovědní za činy těch, kdo jim složili věrnost. Pokud nedojde k vyřešení porušení Úmluv, bude reakce a hněv Královny Mab směřovat k pánovi nebo paní, nikoli k vazalovi. Velmi málo jedinců si přeje být na konci tohoto řetězce.
Stejně jako všechny ostatní dohody týkající se Feyů jsou i Zlovolné Úmluvy řešeny doslovně, černobíle. Šedé zóny nemusí vůbec existovat. Jinými slovy, nezvažujte v jakém duchu jsou sliby dávány, ale spíše skutečnou literu zákona nebo ujednání. Nadpřirozený použije falešné předpoklady proti vám kdykoliv bude moct; důrazně vám doporučuji, abyste dělali totéž.
# Signatáři
Úmluvy byly podepsány společně většinou nadpřirozených národů. Dvory Feyů samozřejmě podepsaly samostatně, stejně jako Dvory Upírů. Podepsala Bílá Rada kouzelníků, stejně jako Denariani.
Jednotlivci Úmlyvy rovněž podepsali, včetně Donar Vadderunga, Drakuly, Archiváře (v osobě mé babičky) i Louis Sauvageot (strana 229). Vzhledem k tomu, že Úmluvy jsou vychýleny spíše ve prospěch národů než jednotlivců, ti s nevelkou populací svou účast vítají, a činí tak s různých důvodů a s víc než běžnou troufalostí.
Jako poznámku pod čarou uveďme, že Rytíři Kříže signatáři z mnoha důvodů nejsou, v neposlední řadě je to proto, že zesnulý rytíř Shiro Yoshimo odpověděl na žádost Mab takto: Už znáte váhu našeho slova, a my jsem odpovědni pouze jedné Autorite. Královna Vzduchu a Temnoty nemohla nesouhlasila.
# Weregilds
Vzhledem k silnému vlivu Sídhe je stěží jen náhoda, že se mnoho z Úmluv podobá na Merovejské a Salické právo středověkého soudnictví. Koncept weregild - oceňování osob nebo majetku za účelem vymáhání spravedlnosti - byl kdysi hluboce zakořeněný v mnoha právních systémech smrtelníků. Když rolník zabil jiného muže, zaplatil za trest mužově rodině weregild. Někdo, kdo by byl shledán vinným z krádeže a následného prodeje ovcí, by právoplatnému majiteli ovce také zaplatil weregild. Časem se uvěznění a trest smrti staly ve většině společností normou, ale weregilds zůstávájí pro nadpřirozenou komunitu a tedy i pro Úmluvy kritickou součástí pocitu spravedlnosti. Důvod by měl být zřejmý: většina signatářů je skutečně nesmrtelná, což zcela ruší efektivnost uvěznění nebo popravy. Weregilds, alespoň pokud je to možné, jsou praktickým prostředkem, jak utišit oběť nebo její rodinu.
Stanovení hodnoty života se může zdát chladné a vypočítavé. Ve skutečnosti je weregild v zásadě stejný jako odškodné přiznané civilním soudem smrtelníků, aplikované na občanskoprávní tak i trestněprávní případy. Tato částka je sedmkrát vyšší než cena nahrazení zemřelého; u většiny nadpřirozených sluhů byla taková cena obvykle stanovena na základě historie nebo uvažení těch pro něž působili v rizikovějších postavení. Například Donar Vadderung zaznamenal odhadovaný weregild za Sigrun Gardovou na základě ztráty dalších vysoce postavených konzultantů a dalších Vybíračů.
Vsadím se, že ten weregild má více nul než letecké muzeum Druhé Světové Války.# Duely
Weregilds jsou platby za přiznané křivdy. Pro probíhající spory je tu duel.
Pro smrtelníky je duel téměř legendou, gentlemanskou metodou urovnávání otázek cti nebo vyhýbáním se konfliktům, při nichž mohou zahynout milovaní nebo nevinní. Slavný Hamilton-Burr je příkladem zachycení prvního duelu, ačkoli populární romantizovaná verze se nachází ve Třech mušketýrech. Příkladem posledně jmenovaného důvodu je Mark Antony, který vyzval Octaviana po bitvě u Actia, aby chránil Kleopatru, jejich děti a město Alexandrii. (Octavian, který byl těsně před dobitím Alexandrie, odmítl, ale bylo to gesto, které se počítá.)
Zlovolné Úmluvy mají dobře vymezená pravidla týkající se duelu, ale v krátkosti:
- Vyzvaná strana nemusí výzvu přijmout. Jakmile je výzva přijata, nedodržení předepsaného protokolu se rovná propadnutí, jehož trestem je smrt.
- Formálně podaná výzva vyžaduje vzájemně uznávanou neutrální stranu jako arbitra. Rytíři Kříže a Archivář jsou častými a preferovanými arbitry.
- Arbitr dohlíží na všechny drobnosti duelu, včetně povolených zbraní, např. energie (magie), síly vůle a dovedností ve zbrani (obvykle meč).
- Každá strana musí jmenovat jednotlivce, který bude konat roli sekundanta. Arbitr provádí veškerá přípravy prostřednictvím sekundantů.
- Vyzývaná strana vybírá zbraně, ale vyzyvatel může první volbu odmítnout, což vyžaduje po vyzývaném druhou volbu.
- Vyzývatel vybere místo a čas duelu.
- Souboj pokračuje, dokud jedna strana nemůže pokračovat (tj. mrtvá).
- Arbitr během duelu urovnává veškeré náležitosti (ZZZ s extrémní zaujatostí, když hlasitě předříkává).
- Na konci duelu je spor, který byl předmětem výzvy považován podle Úmluv za urovnaný.
Když se Dresden pokusil vyzvat někoho na místě, byl alespoň dvakrát zmatený. Sakra, dostal se do řeči, když se snažil hrát podle pravidel. Nesnáším souboje.
Výzvy mohou být a byly pronášeny za méně formálních okolností, například na bitevním poli, aby se zabránilo konfliktům nebo aby se zabránilo dalším ztrátám na životech. Tyto souboje se vzdávají arbitráže, a tedy neutrality, která zajišťuje náležitosti duelu. Tudíž souboje, které postrádají formálnost, mohou použít zákon uvedený v Úmluvách, ale žádné spory se tím oficiálně nevyřeší.
Po skončení takových soubojů často následuje zrada; pokud to není naprosto nezbytné, je třeba se jim vyhnout.
# Pravidla pohostinosti
Podobně jako v případě duelů a weregildů jsou edikty týkající se odpovědnosti hostitelů a hostů prastaré a kdysi ve světě smrtelníku existovala srovnatelná pravidla chování jako součást pojmu civilizovaná kultura. U nadpřirozených bytostí jsou pravidla pohostinnosti stále dodržována, ale s mnohem, mnohem větším dopadem. Přivítat někoho jako hosta znamená příslib, že hostu nebude po celou dobu návštěvy ublíženo hostitelem ani jeho družinou. Host zase slibuje, že se bude chovat odpovídajícím způsobem a nepoškodí svého hostitele. Poškození majetku hosta nebo hostitele je vážnou urážkou, kterou uražená strana jistě napraví.
Války začaly právě kvůli takovým přestupkům.
Pevná smlouva mezi hostitelem a hostem je další druhem nadpřirozeného vyjednávání, a proto se duch dohody nebere v úvahu. Zranění hosta nebo hostitele bez porušení zákonů pohostinnosti je v Nikdynikdy populární hra. Například zahrada Královny Mab v Arctis Tor obsahuje řadu hostů, kteří zapomněli zmínit, jak dlouho se zdrží; královna je obalila v ledu a tak pouze prodloužila jejich návštěvu na neurčito. Vezměte si tuto lekci k srdci.
Další věc, kterou je třeba zmínit: porušením pravidel pohostinnosti druhé straně odpadají veškerá omezení. Nemyslím si, že něco takového asi uděláte, ale hostit nebo být hostem nadpřirozených tvorů není nic, co by se mělo brát na lehkou váhu, zvláště u bytostí projevující averzi.
Pár míst po celém světě smrtelníků byla označena jako území, kde se signatáři Úmluv budou chovat, jako by byli hosty majitele a uvnitř nebudou vůči jiným stranám projevovat nasilí. Ve skutečnosti signatář uvnitř zdí nebo hranic území, které je dle Úmluv považováno za Neutrální, vystupuje jako host samotné Mab a narušení tamního míru je totéž jako urazit Královnu Vzduchu a Temnoty.
Dá se bezpečně předpokládat, že mír je na Neutrální Území Úmluv zřídkakdy narušen.
Takové místo - McAnally's Pub - existuje v Chicagu. Členové místní nadpřirozené komunity často chodí do této hospody, protože je dobře známá jako Neutrální Území Úmluv, a tudíž útočiště bytostí z Nikdynikdy, které by mohly jinak způsobit škodu. McAnally's (nebo Mac's, jak se jí běžněji říká) je nejlepším a nejbezstarostnějším místem pro pořádání schůzek, kde je vyžadována vyšší úroveň zabezpečení.
Bezpečnost zahrnutá v Neutrálních Územích stanovených dle Úmluv se vztahuje pouze na signatáře; smrtelní námezdníci a žoldáci jsou oblíbenými prostředky, jak přinést na území násilí bez porušování Úmluv. Paddy's Pub na Bali bylo Neutrální Území Úmluv. Sic caveat hospes.
# Pojďme (ne)uzavřít dohodu
Pojem "čestné slovo" byl jasně lidský, částečně proto, že smrtelníci, kteří porušili přísahu, čelili pouze následkům ztráty cti. Jak dobře víte, hodnota cti, a tím i čestné slovo, ve světě smrtelníků ztratila na vážnosti. Sliby se snadno dávají a snadno porušují, a to do té míry, že často už předpokládáme, že slib je falešný a prázdný.
Totéž ovšem nelze říci o nadpřirozených entitách a smrtelných uživatelích magie. Slib, kterým se někdo svým slovem zavázal, se u nich těší větší vážnosti, protože jeho porušení má pro toho někoho v nadpřirozeném světě důsledky. Zásadní důsledky. Výsledkem je, že většina obyvatel Nikdynikdy nedává své slovo slibům, které nehodlá dodržet. Totéž lze říci o čarodějích, kteří přísahají na svou moc, protože porušení takové přísahy oslabuje použití kouzelnické magie.
Ale vzpomeňte si na Úmluvy, které jsou vynucováný přesně do písmene, nikoliv dle ducha zákona. Nadpřirozená bytost, která dává své slovo, má v úmyslu svůj slib dodržet přesně tak, jak byl dán, nic víc, nic míň. Sídhe jsou obzvláště zběhlí ve formulaci svých slibů způsobem, který je zvýhodňuje a druhou stranu mate tak, aby učinila falešné předpoklady a závěry. Při jednání s Dvory Feyů na tuto skutečnost vždy pamatujte. Může na tom záviset váš vlastní život.
# Co je ve Jméně?
Jména jsou důležitá. Dostáváme je při narození, rychle se učíme, že jsou součástí naší identity, a jak rosteme, opakujeme a opakujeme své jméno, dokud není integrální, neměnnou součástí nás. Jako důkaz prostě sledujte reakci někoho, kdo si jen myslí, že jeho jméno bylo vysloveno poblíž. Reakcí je instinktivní, reflexivní pozornost věnovaná na určité vědomé nebo podvědomé úrovni. Uvažujme tedy, o kolik silnější je volání entity Jménem - celým jménem, vysloveným přesně tak, jak by ho jmenovaný vyslovil - a naplnění takového volání energií a vůlí. Bytost schopná toto volání slyšet ho nemůže ignorovat.
Jména jsou prostředky, kterými se vyvolávají nadpřirozené entity, od nejmenší víly kapek rosy až po samotné Královny Léta a Zimy. Znát skutečné Jméno stvoření vám nad nimi dává moc. Pokud zjistíte Jméno nějaké nadpřirozené bytosti, dobře si jej hlídejte. Nejen, že byste neměli tuto moc sdílet, ale čím více lidí toto Jméno zná, tím je síla takové znalosti nižší. Jinak by bytosti jako Zeus byly denně přivolávány do mnoha a různých vysokoškolských učeben.
Toto není místo, kde by bylo možné nastínit proces vyvolání bytosti pomocí jejího pravého Jména. Pokud jste zvědaví na tento postup, doporučuji vám věnovat značnou opatrnost. Znát Jméno bytosti vám dává moc nad touto bytostí, ano, ale tato moc není absolutní a většina nadpřirozených bytostí je urážena, je-li přivolána smrtelníkem.
# Zen a umění přežít
Tato část se může zdát důvtipnému profesionálu primitinví. Mějte se mnou strpení; jak jste již nepochybně vypozorovali, interakce s nadpřirozenými entitami se nepodobají interakcím se smrtelníky a domněnky jsou smrtící nebo ještě horší.
Pýcha, čest a pověst jsou pro obyvatele Nikdynikdy důležitější než pro ty nejhrdějších z mužů a žen. Ctižádost získává s těmi, kteří žijí staletí a tisíciletí zcela novou tvář, což dokazuje i úroveň jejich plánování, kterou předvedli Nicodemus Archleone, Královna Mab a Matka Léta, abychom jmenovali alespoň některé. Krátkozraké plány lidí se jim ve srovnání s těmi jejich mohou zdát prosté, až surové, vyžadující, pokud chcete uspět, s vašimi intrikami ještě víc mazanosti.
Odbočím.
Chtěla bych říci, že bez ohledu na úroveň diplomacie, která bude prokázána, bez ohledu na to, jak bude dbáno na to, aby nedocházelo k nedorozuměním a přešlapům, konflikty vyvstanou. Zde jsou návrhy na řešení zmíněných konfliktů s nejlepší možností na přežití.
# Výzvy pro autoritu
Teritorialita existuje od okamžitku, kdy ve vesmíru byly dvě bytosti a mezi nimi jedno území. Bez ohledu na to, o jak bezcený kus majetku se jedná, někdo po něm bude toužit, protože vlastnictví vzbuzuje chamtivost. Jak tolikrát kouzelník Dresden poznamenal, je ochranářský a majetnický ke svému malému tmavému suterénu, protože to je jeho malý, tmavý suterén. Očekávejte proto výzvy pro vaši autoritu, protože právě díky těmto výzvám se území ztrací a získává. Červený Dvůr dosáhl dominance ve Střední a Jižní Americe tím, že dokázal, že ostatní jsou příliš slabí na to, aby se v těchto oblastech udrželi, a poté převzali kontrolu.
To, jak reagujete na výzvy na vaši autoritu, závisí na rámci a míře každé výzvy. Nemohu přeceňovat význam uměřených reakcí. Některé výzvy budou v otevřeném vzdoru vůči Úmluvám, a proto žádná reakce nesmí nabádat ke stížnosti prostřednictvím Úmluv. Například Červený Dvůr byl dostatečně v právu zahájit válku proti Bílé Radě poté, co čaroděj Dresden zavraždil Biancu St. Claire, protože bez ohledu na to, jak ohavné okolnosti byly, zranění jeho a Susan Rodriguezové nebyly zřetelným porušením Pravidel pohostinosti. V duchu Úmluv měli Dresden, Carpenter a dokonce i Thomas Raith už vědět, že dobré nechat se vmanipulovat do tak špatného postavení.
Jakkoli výzva nebo urážka nabízí, první a nejlepší obrannou linií signatáře jsou Úmluvy. Níže uvádíme pokyny založené na historii a pozorování, které se vztahují na většinu situací.
- Pozor na axiom Bianca. Některé spory mají vyvolat reakci, která legitimuje další kroky. Buďte si jisti, že vaše reakce nenechají pro nic takového žádný prostor.
- Mějte nestranné svědky nebo žádné. Neutrální strana, která rozhodcuje duely, je také užitečná i pro dohled nad jinými spory. Pokud takovou podporu postrádáte, myslete nato, abyste za sebou nenechali žádného nepřátelského svědka. Podle Úmluv jsou jedinými svědky, na kterých záleží, jen ti, kdo ještě dýchají.
- Nabídka quid pro quo pouze na oko. Rozvážné reakce jsou podstatné, ale ty, které jsou mimořádně chytré, si získají podporu od ostatních signatářů, zejména Sídhe.
- Očekávejte zradu a reagujte na ni s vyšší úrovní proradnosti.
Může však přijít doba, kdy vás vyzve jednotlivec nebo frakce s mnohem větší silou, která odpovídá vyšší váhové třídě. Později vysvětlím pojem klasifikace entit na základě síly, ale v současné době nesporně přijímám, že existují silnější, tvrdohlavější, chytřejší a brutálnější bytosti. Musíte tedy vědět, jak přistupovat k neshodám s nimi způsobem, který podmínky srovná. Čaroděj Dresden je bývalý mistr v přežívání setkání s tvory, který ho měly během několika sekund zničit, protože se zdá, že žil podle těchto tvrdých a rychlých přesvědčení:
- Každý má slabost, kterou je třeba využít.
- Nepodceňujte ani nepřeceňujte svého nepřítele na základě fyzické velikosti.
- Chytrý člověk může z jakékoli nevýhody udělat výhodu.
Přemýšlejte, než zareagujete. Posuďte svou situaci a svého nepřítele a identifikujte slabiny. Využijte je. Proměňte své implicitní nevýhody v silné stránky. A nebojte se strategických ústupů.
# 7 Zákonů Magie
Bílá Rada čarodějů má pro magicky nadané jen mimimum omezení nutných k tomu, aby se vyhnula potenciálním střetům se zákony a záležitostmi smrtelníků. Stejně jako u jiných lidských bytosti se čarodějové zavazují řídit se pravidly a regulemi, které pak mohou být vynucovány na jednotlivcích, kteří užívají magické síly. Zákony Magie jsou tu proto, aby chránily zbytek lidstva před čaroději, kteří příliš zneužívají své schopnosti a ničí svobodnou vůli smrtelníků.
ZZZ Ačkoliv několik porušitelů těchto zákonů - vzhledem k jejich závažnosti - jsou velmi často potrestání smrti stětím před soudem a to i když je viník neznalý Bílé Rady. Pro Bílou Radu je porušení jednoho ze Sedmi Zákonů nesporný důkaz černé magie a čarodějnictví, což je cesta, kterou Rada považuje obvykle za nevratnou a náchylnou k závislosti. Vyměření trestu smrti je tedy založeno na pravděpodoné předpokladu, že se viník proviní znovu.
Ochránci (strana XXX), jakožto vojenská složka Rady, jsou pověřeni prosazováním zákonů a jsou oprávněni rovněž jednat jako soudci, porota a vykonavatel.
Zkušenost a skepticismus vedou Bílou Radu k tomu, aby věřila, že taková věc je opravdu vzácná. Méně než jednomu procentu obviněných kouzelníků bylo umožněno žádat o milost, tím že se za ně zaručil kouzelník Bílé rady, který byl ochoten riskovat rovněž popravu. Ručící čaroděj, nad kterým visí tento Damoklův Meč, se zavazuje zabránit dalšímu incidentu a naučit obviněného správnému užívání magie. Pokud by došlo k dalšímu přestupku, Meč padne, a oba, jak ručitele, tak obviněný budou okamžitě popraveni.
Většina uživatelů magie se zoufale snaží vyhnout se i třeba jen sebemenšímu projevu černé magie. Ale stejně jako u všech zákonů je Sedm zákonů magie porušeno mnohem častěji, než jak často jsou provinilci potrestáni. Také provinilci jsou troufalejší. Buďte opatrní.
# Zákon první: Neužiješ magii k zabití
Tento zákon je nejjednodušší: použití kouzla k zabití jiného smrtelníka je zakázáno. Zabíjení jinými prostředky spadá do pravomoci autorit smrtelníků a použití magie k zabíjení nadpřirozených bytostí je nejen povoleno, ale často vyžadováno, zvláště u Ochránců.
# Zákon druhý: Neužiješ magii k přetváření druhých
T. H. Whitova Merlina velice bavilo, když měnil svého studenta Arthura na různá a rozličná zvířata, ale pravdou je, že násilné přeměny pokrucují mysl své oběti. Dokonce i dobrovolné podstoupení přeměny přináší nebezpečné změny v myšlení, jako tomu bylo u agentů FBI měnících se ve vlky během případu Harryho Dresdena Bláznivý Měsíc.
# Zákon třetí: Nebudeš vstupovat do mysli druhých
Telepatické magie je obtížná disciplína ke zvládnutí, ačkoli mentální komunikace v rámci Bílé Rady není neobvyklá. To, co tento zákon přísně zakazuje, je úmyslný útok na mysl někoho jiného. Nekromant, známý jako Corpsetaker, je v této oblasti obzvlášť zdatný.
# Zákon čtvrtý: Nebudeš ovládat druhé
Sedm Zákonů Magie má ochraňovat a hájit svobodnou vůli lidí, přinejmenším před mocí čaroděje. Ovládnutí - zotročování druhých - je nejzřejmějíš definicí pokřivení svobodné vůle. Kouzelník Justin DuMorne porušil několik ze Sedmi Zákonů, včetně čtvrtého, když ovládl svou adoptivní dceru a obrátil ji proti jinému čaroději.
# Zákon pátý: Nebudeš zasahovat za hranice života
ZZZ Dokonce i Dresden tady pokulhává.
Myslím, že ji vykopal. TAK DOST.Nekromancie ve všech jejích podobách je zakázána a především černá magie. Pouze ta nejzvrácenější forma magie může přivést mrtvoly k životu nebo jinak ovládat samotnou smrt, a nejmocnější nekromanti předvedli Bílé Radě a světu obecně její nejvážnější hrozby v osobě Heinricha Kemmlera a jeho spolupracovníků. Pro více informací si přečtěte případ Dead Beat.
# Zákon šestý: Nebudeš plout proti proudu času
Doba života smrtelníka je příliš krátká, aby mu umožnila porozumět způsobu, jakým čas proudí, a krátká je dokonce i pro čaroděje. Změna v tomto toku má katastrofální důsledky. Nepokoušejte se o to a ani o tom neuvažujte. Výsledek za tu cenu nestojí.
# Zákon sedmý: Nebudeš otvírat Vnější Brány
Máte jen matné znalosti o Vnějších Branách (str. XXX) a přesto jste možná již poznali, co je za nimi, je to doslova Mimo to, co známe z naší reality. Stvoření z Vnějšího světa ohrožují veškeré bytí. Již samotná podstata bytostí z Vnějšku svádí nebezpečně smělé čaroděje, aby se je v našem světě pokoušeli použít jako téměř nezastavitelné zbraně. Výše zmíněný Justin DuMorne přivolal jednoho takového obyvatele Vnějšího světa, Ten, Který Kráčí Vzadu, proti čaroději Dresdenovi a jen díky lsti a nesmírného štěstí se podařilo Dresdenovi uniknout. Tvorové z Vnějšku byli také přítomni, když Zimní Dáma, Maeve, provedla svůj šílený plán, aby udeřila proti své matce Královně Mab. Viděli jsme více obyvatel Vnějšku než kdykoliv jindy v lidské historii, což lze považovat za předzvěst blížící se katastrofy.